Poslední měsíce utekly jako voda a ode dne, kdy přišla na svět hudební banda déčkového vrhu, je tolik nového! Dneska jsou to už nohatí puberťáci. „Psí mateřskou“ byla krásná, ale i náročná a vůbec nezbýval čas na psaní. Po puštění štěňátek do světa následovalo několik měsíců lidských životních změn 🙂 Takže tady po dlouhé době pár štěků, fotek a video, jak to tu vlastně vypadalo a jaké bylo setkání sourozenců…
I když je Lyra pečlivá a pečující maminka, nebyl důvod, aby na takový počet uzlíčků byla sama. Moje pracovní aktivity realitní makléřky šly převážně stranou, hlavním úkolem bylo zajistit, aby měla Lyrunka vše, co potřebuje, byla spokojená a v pohodě. Na pořadu dne bylo tedy mimo jiné několikrát denně čistit tzv.“porodní bednu“ – speciální ohrádka umístěná na nejklidnějším místě domu (v pracovně), Lyra měla 24hodin denně připravený vývar, jídlo a čistou vodu no a nějaké ty dobroty. Protože byl počet prcků větší, než počet cecíků maminky, bylo třeba kontrolovat, aby se všichni při krmení vystřídali, také každý den kontrolovat váhový přírůstek atd. Když štěnda povyrostla, mezi krmením od maminky jsme přikrmovali. Když jsme naznali, že prckům už prostor v pracovně nestačí, přesunuli jsme je do připraveného štěněčího domečku na naší zahradě. Tímto děkuji svému úžasnému novomanželovi ( 🙂 ), který pro ně štěněčí ráj připravil! No a jak rostli, objevovali další a další zákoutí zahrady, stromky, keře a vše, co se dalo nosit a žvýkat. Přistavěli jsme jim tunel z Ikey a otočný talíř na rovnováhu z Decathlonu, to byla sranda! Nebylo taky výjimkou potkávat po zahradě chodící plyšáky, které byly větší, než štěnda, co je někam-kamsi musela horlivě přesunout.
Měli jsme štěstí a Lyra i štěnda byli zdraví. Ale i tak jsem přesvědčená, že bych se o ně nemohla plně postarat kdybych chodila na běžné směny jako zaměstnanec. A péče se účastnila celá rodina. Zlí jazykové a ti, co o tom nemají ani páru, si představují, že chov je brnkačka, mazlení s malými uzlíčky a nakonec inkasování pěkné částky za prodej štěněte. Jenže je tu takových věcí, co k tomu říci… třeba pravdou je, že když jste svědomitý chovatel, několik týdnů se v kuse nevyspíte. Když Lyra něco potřebovala, přišla si pro mě do ložnice, probudil mě vždy zvuk jejích drápků na podlaze a šlo se…
Kromě zdraví matky a štěňátek, Vašich znalostí, potřebného času i finanční náročnosti je dalším strašákem chovatelů MAJITEL a abyste vybrali toho správného. Jak takové „hledání“ budoucí rodiny probíhá a další tajnosti chovatelů napíšu třeba v budoucnu. To je na článek sám o sobě. Ale dneska chci říci, že všechna déčka mají své super majitele. Výjimečně máme celý vrh v České republice a všichni jsou v rodinách. Na žádosti právě majitelů jsme zorganizovali i setkání dneska už puberťáků a 15.8. se sešli v rodné boudě. I když to byl čtvrtek a dovolenkový čas, zúčastnila se polovina sourozenců a další čtyřnozí přátelé! Páníčci si povídali, psi běhali okolo, po strništích a polních cestičkách za Staňkovicemi, a protože flati, tak nemohlo chybět dovádění ve vodě u splavu – odkaz na video.
Díky za to a těšíme se zas příště, tentokrát o nějakém víkendovém termínu, ať se nás sejde ještě víc! 🙂
English 
Čeština