♥ Dnes mám 50. den březosti. Kontrola u veterináře byla prý o.k. Jak pro koho, sice jsem dostala tři piškoty, ale ty byly vykoupeny ležením v různých polohách a furt mi jezdili něčím studeným po břiše. Panička byla celá vedle z takových divných obrázků, jako by byla březí sama.
♥ Den 51. Dneska jsem byla s paničkou v práci. Zase byl chvíli klid. 
Daly jsme projížďku tramvají podel Vltavy a procházku Braníkem. Zastavily jsem se u řezníka a kápl z toho buřtík, jen ten kopec domu mne moc nebavil, nahoře už trochu víc funím, no vláčet ty prcky. Prý rostu před očima. Panička je nervózní, že nemám nějakou bednu, a přitom na chodbě jich je spousta. Celé odpoledne mě otravuje, lehni si tady a teď zase pojď sem. Šoupe nábytkem a rozmontovává a zase jinde smontovává. Jupí procházka a večeře, už jsem měla hlad. Zkusím otravovat s Žužlou, ať je trochu zábava.
♥ Je sobota, 52. a teda zas nijak extra zábava tohle čekání štěňátek. Nechtějí mi dovolit nepřetržitě aportovat. Za to ta bedna to bude něco velkého rozměry i důležitostí. Paníček lítá s metrem jak já za tenisáky a dělá bordel, ale prý to musí být, abych se mohla pohodlně natáhnout. Za to panička je v kuchyni s kily rajčat, z toho žádná mňamka nekouká. Jdu si zatím odpočinout na gaučík, dokud tam vyskočím.
♥ To byl zas den, už 53. ráno a večer mi strkali tu trubičky do zadku. Panička říkala, že to teď budem dělat každý den a měří se tím prý teplota. Asi ok, tvářila se spokojeně. Hned po tom jsme byli za dědou, kde jsem si krásně začuchala a proběhla se po louce, to je jiný kafe než park na Dobešce. Jo a ta BEDNA je hotová, jsme v klidu, stihlo se. Já teda nevím, co s tím tak nadělají, v posteli by to taky šlo. Ale tohle je prý můj apartmán pro miminka, i panička se sem vejde, zkusily jsem si to spolu.♥ Mám 54.den a konečně pohůdku. Přestlala jsem si to tu po svém, páníčci to tak dobře neumí. Pak pár procházek a vítačka paničky z práce. Žádné extra vzrůšo. Jen, že mi leze do apartmánu kocour, asi si to s ním brzo vyřídím.
♥ Den 55. Dnešek byl od rána náročný. Asi se už miminka roztahují. Musela jsem paničku vzbudit v 6 hodin, déle jsem to nevydržela. Bylo tak brzo, že jsme ani nepotkaly žádné psí kámoše. Zato jsem si pak pořádně schrupla v apartmánku. Večer bylo velké vážení. Doufám, že těch 7 kilo navíc pak zhubnu a budu zas v kondici.♥ Odpočinkový den 56. , jen jsem jedla a několikrát se prošla po parku. Ale večer jsme s páníčkem doprovodili paničku do hospůdky. Tam mne všichni hladili a chválili jaká jsem úžasná maminka a tipovali kolik těch prcků v bříšku mám. Pak jsem se v noci nastěhovala k páníčkům do postele, ani neprotestovali.
♥ 57. den jsem strávila s paničkou v práci. Nevím proč, ale všichni jsou z mého bříška na větvi. Čekáme až přijde den D. Za mne je vše připraveno. Už mám pěkná „vemínka“, uzlíčky ještě dopejkám, než se jim bude chtít na svět.
♥ A je tu číslo 58. Jsem už nějaká nervózní. V noci jsem si potřebovala několikrát přehrabat pelíšek a stejně jsem to nebylo ono na vhodné místo ke spaní, ani postel, ani apartmánek, ani předsíň. Cestovala jsem celou noc. V práci u paničky jsem to dospala. A teď večer zase vyvádím. Žužla nepomáhá. Funím jak lokomotiva, ale prý ještě nic, teplota normální a žeru jak bezedná. Tak zase zítra.
♥ Dneska jsem už 59.den budoucí mamina. Trošku jsem je doma vyplašila, nechtěla jsem jíst polední dávku. Jen se rozmočily granule, tak je dostal ježek. Ale bylo jen horko a nějak se mi do toho nechtělo. Večeřička do mne ale padla jako vždy a teplota neklesá. Celý den venku na zahradě mne vyčerpal, tak si jdu schrupnout.
♥ Zase jsem je doma i o 60.den trošku napínala. Jím – nejím, teplota stálá, trochu funím. Aportkuju pořád stejně. Panička teď už každý den volá s Kačenkou, baví mě je poslouchat, ať už mluví o psích nebo lidských věcech. A je teda vedro. Asi s tím porodem počkám, až bude chladněji.
♥ Ráno 61. a po procházce mi nedali ani granulku, prý jedem na sono. Paní doktorka říkala, že je vše v pořádku a jedno miminko na nás dělalo naštvané ksichtíky, asi ho ten přístroj obtěžoval.
Krásná večerní procházka parkem s pár aportky. A klasika to otravné měření teploty, neklesá.
♥ Den 62. To byl teda den D. Vstávali jsme ve čtyři hodiny, přijela mi Barunka. Tak jsem jí musela pořádně přivítat. Na ranním venčení jsme se dozvěděli, že Dobeška bude tabu, usadil se nám v Brániku kanec a panička se bojí. Asi mne ta zpráva otrávila natolik, že jsem ani nežrala. Ve dvě hodiny teplota klesla skoro o stupeň. Panička přijela z práce a pořád mne pozorují po 19 hodině přišel šedozelený výtok a panička začala plašit, že musíme jet na veterinu. A pak to šlo ráz na ráz, miminka musí rychle ven. Uspali mne, a když jsem se probudila tak mi strkali tři černý mrňousky, vůbec nevím jak jsem k tomu přišla. Jsem strašně vyřízená. Hlavně, že už jsem doma a dejte mi už pokoj.
♥ ♥ ♥
*12.9.2023
♥ První den našich miminek byl opravdu náročný. Po porodu císařem se maminka nedokázala hned vzpamatovat. Byla úplně zdecimovaná. Štěňátka ji vůbec nezajímala. Tak jsme celý den i noc jeli ve dvouhodinových intervalech dát miminka nakojit, a pak masírovat bříška. A nahradit Sunnynku se vším všudy, tak jsme spali v porodní bedně, kterou Sunnynka odmítla použít. „Chtěli jste štěňátka, tak se starejte. Dobře nakojím je, víc po mně nechtějte.“ Ještě, že máme zkušené tety Kačenku a Alču. Strachovali jsme se jestli to cvrčci bezproblémově zvládnou, jestli se Sunnynka probere z poporodní depky. Startovní čáru miminka opouštěla s váhou holčička 440 g, zelený kluk 387g a modrý kluk 375g. Naštěstí mlékárna jede.
♥ Jedem druhý den v kuse. Miminka se krmí a masírování funguje, čůrají i kakají v různých intervalech. Poctivě sledujeme kdy, co a které z nich. Večerní váha nás uklidnila, všechna štěňátka přibrala, jdem do třetího dne s 444g, 417g a 399g. Už nám to jde líp. Naučili jsme se co a jak. Hurá! Sunnynka v noci vyměkla a chvíli po kojení olizovala bobísky. Tak musela dostat odměnu a snažíme se ji podpořit.
♥ Ještě, že přijela Barunka. Jako náhradní matka se více než osvědčila. Museli jsme dopoledne s dědou k doktorovi, a když jsme se vrátili, čekalo nás překvapení Sunnynka spala v apartmánku s miminky. Už od nich neodešla… Tiše doufáme, že to vydrží. No nebylo to na pořád, ale více ji miminka zajímají. Třetí den s váhou atakují 500g.
♥ Čtvrtý den se to už pomalinku lepší. Maminka se víc zajímá a prcci kynou. Panička zůstane pár dní na „mateřské“ sama doma s černou trojkou a trošku rozkoukanou matkou. Spánkový deficit se zatím nezkracuje. Váha 561, 570, 593. Přibírají krásně.
♥ Hurá, hurá! Je tu 5.den, Sunny se válí v pelíšku se svojí trojkou a panička kontrolní přerušovaný spánek co 2 hodiny, ale maminka začíná už pravidelně čistit a krmit, jen Mr. Modrý se musí kontrolovat, co vymýšlí za blbinky, aby se vůbec napil. Ale už to není takový stres, jestli vše bude v pořádku. Večerní váha uklidňuje přírůstkem o více než 100g každý kousek.
♥ O 6.den padlo rozhodnutí…jména si vysloužila štěňátka snadno. Zase budou hudební, písmeno I na začátku je jasné. Takže vám představujeme slečnu Růžovou „I Should Be So Lucky“ měla rozhodně štěstí a doufáme, že ho bude mít dál a bude krasavice jako Kylie Minogue. Pan Zelený měl na výběr, ale po pár dnech jeho dravého způsobu krmení si vysloužil „I Want It All“ a jestli mu budou budoucí páníčci říkat Freddie, to se ještě uvidí. A pan Modrý ten to měl jasný od začátku. Barunka hned řekla, že je to Frank. Tak Frank Sinatra „I Dream Of You“ Váha 841, 810, 752.
♥ Sedmidenní maminka se stará jako zkušená matka. Vnitřní hodinky fungují. Krmí, čistí a pečuje. Domácí pohodička v apartmánku. Z uzličků začínají být happy hippos, malí hrošíci papají a spinkají a spokojeně tloustnou.
Spokojená štěňátka se mají i 8.den k světu. Každý už má svou osobnost. Je legrační, jak takhle malí a už ňafají ze spaní. Lucky je cestovatelka a důkladně propátrává pelíšek a všechny jeho zákoutí. Freddie je vždycky tak nacpaný, že vypadá jako balónek s ventilkem. Frank je pěkný filuta, kterému není žádný cecík dost dobrý a pořád zkouší další a další, i když je u něj někdo druhý. Překročili metu 1 kg.
♥ O 9.den může už panička do práce. Doma se stará paníček a Sunny hodila pro změnu stávku na žrádlo. Nechce ani osvědčené mňamky. Nezabírá ani vývar z vepřových nožiček. Na radu zkušených dostává mleté hovězí a to funguje. Občas ji musíme trošku přesvědčit. Malá bříška jsou přesto plná a váha překročila 1100g.
♥ A už víme, co to bylo. Nejen dětmi žije novopečená matka. I lidským matkám chybí normální život. Sunnynce chybí aporty a zábavička při venčení, ale to se s tím sešitým bříškem nesmí moc přehánět. Tak trošku 10.den povolíme, pár aportků dovolíme a hned má lepší náladu a k misce se víc hrne, pak hned k dětem. A je to vidět, spokojená matka rovná se spokojená mimina a 1226, 1304 a 1323 to potvrzuje.
♥ Jedenáctého dne Sunny stojí u misky a dožaduje se přídavku. A napapaní buřtíci spinkají rozprostřeni po celém pelíšku. Co víc si přát po prvotním strachu, jestli vše dobře dopadne. Zítra přijede kontrola paní chovatelky :D, Kačenky. Musíme vše připravit a těšíme se. Takže Íčka hezky zítra pozdravte a chovejte se slušně. Nikoho nepočůrejte a když už, tak ne moc. Ještě tak den a máte 1,5 kg, to už jste pořádní flatíci.
♥ Kontrolní den proběhl na jedničku. Miminka byla o 12.den spokojená, Sunny přivítala svou druhou rodinu a vše šlo jak na drátkách. U oběda a kávy s jablkohruškovým koláčem jsme všechno probrali, jak a kdy odčervení a očkovat a co nás čeká až začnou kulíšci běhat. Freddie se sice počůral, ale do boty paničky, takže dobrý. Kryštůfek jim zazpíval „Nejsem žádnej mamánek“ a tím krásně uspal „miminka pejskový“. Nějak to uteklo, že jsme zapomněli naše čínská prasátka zvážit.
♥ To byla krásná neděle dne třináctého. Mamča si zaběhala v parku. Páníčci dávali relax. Miminka se pokouší otevřít očička, zatím jen na malé škvírky a zkouší stát na vlastních nohou. Vypadají jak surfaři začátečníci, hledat životní rovnováhu je opravdu fuška. Tentokrát už na vážení došlo a 1579, 1591 a 1596.
Den 14. hlásíme, miminka prospívají, mamince vyndali stehy a krásně se rána hojí.
Vyzvedli jsme odčervovací pastu. Očička se zase o kousek víc otevírají.
Dneska je významný 15. den. Je to už 14 dní, co jsou s námi naše Íčka. Dostali i s maminkou odčervovací kůru. My jsme rádi, že je máme a že se mají k světu. Freddie už udělal pár samostatných krůčků.
K 16.dni se začala promenádovat i Lucky. Jen Frank se ještě fláká. Jizva se Sunnynce hojí. Tak ošetřujeme pravidelně, aby z ní zas byla modelka.
Štěňátka se o 17.den dokonce začala pošťuchovat. Lucky a Freddie dělají bobky jak…. no velký, důkladně šmejdí po pelíšku a začínají se hlasitě hlásit svému okolí.
Čeština 
English